Šumava známá a neznámá. Plavení dřeva po kanálu, potocích a řekách
Ing. Hynek Hladík
-
Fakulta:
Zdravotně sociální fakulta
-
Typ kurzu:
Univerzita třetího věku
-
Start výuky:
15.09.2025
-
Konec výuky:
21.10.2025
-
Místo a čas výuky:
Studijní program probíhá formou terénní výuky (exkurze s odborným programem),
-
Přihlášky do:
07.09.2025
-
Volná místa:
0
-
Cena kurzu:
1 000 Kč
Anotace:
Dřevo ze Šumavy se odedávna dopravovalo vodní cestou. Sváželo se z obtížně dostupných lesů ke splavným potokům či řekám, odkud se dopravovalo po vodě k místním pilám poháněným vodní silou, a také částečně již opracované se plavilo po řekách do dalších oblastí. K dopravě dřeva ze Šumavy sloužily dva plavební kanály: Schwarzenberský a Vchynicko-Tetovský plavební kanál. Plavení polenového dřeva z obtížně přístupných šumavských lesů kolem Plešného jezera k řece Mühl a odtud po Dunaji až do Vídně umožňoval Schwarzenberský plavební kanál, Vchynicko-Tetovský kanál umožňoval dopravu dřeva z bývalé osady Vchynice-Tetov (2 km od Modravy) do Prahy. Projektantem obou vodních děl byl Josef Rosenauer. Dřevo se plavilo i z Novohradských hor. Umožňovalo to plavební zařízení na přítocích řeky Aist na rakouské straně Novohradských hor a plavební systém na panství v Nových Hradech, vybudovaný Johannem Riemerem na české straně Novohradských hor. Nejdůležitější řekou pro plavení dřeva byla Vltava. Po jejím horním toku se plavilo dříví ve svázaném stavu, v prostředním a dolním toku svázané do vorových pramenů. Na ní „plouli“ na pramenech od počátku historické doby do čtyřicátých až padesátých let minulého století Vltavané. Zůstaly už jen vzpomínky. Čas všechno změnil a změnil i řeku. Rok 2025 je rokem řeky Vltavy, „Vltavy slavné & splavné“.
Popis kurzu:
Navazuje na přednáškový cyklus studijního programu „Šumava známá a neznámá. Schwarzenberský plavební kanál“ a rozšiřuje ho o terénní výuku. Věnuje pozornost Josefu Rosenauerovi, projektantu Schwarzenberského plavebního kanálu, unikátního vodního díla technického významu ve Chvalšinách ( v Muzeu Josefa Rosenauera a Muzeu Schwarzenberského kanálu) v Červeném Dvoře a Českém Krumlově. Představuje účastníkům dva nové objekty: Vchynicko-tetovský plavební kanál (Modrava, Srní) a plavební zařízení a objekty v Novohradských horách: na české straně Pohořský potok a Pohořskou (Jiřickou) nádrž, Uhlišťskou a Huťskou nádrž, Zlatou Ktiš a Hojnovodský prales, na rakouské straně Höllauteich, Stierhübelteich a plavební kanál na potoku Kolmbach, Kolmteich, Muckenteich, pramen Malše, hraniční Malši. Vzpomínky na slavnou i zašlou slávu purkareckých plavců oživuje v Síni voroplavby v Purkarci. Mimořádnou pozornost věnuje „Vltavě slavné a splavné“.
Přílohy:
Kontakt:
Mgr. Petr Matula