Cesta do minulosti s environmentální archeologií

Cesta do minulosti s environmentální archeologií

Zveme Vás do kurzu univerzity třetího věku (55+), který bude věnován pohledům pod povrch. Doslova i obrazně. Vydejte se na dobrodružnou výpravu časem s vědci PřF JU!

Kdy: od 1.10. 2025 od 16:30

přednášky vždy na 1,5 hodiny

Kde: v kampusu JU na Branišovské ulici

Zkusme si představit, co po nás na této Zemi zůstane za 500, nebo třeba za 5000 let. Nepochybně pouze mlhavé stopy, většinou uložené pod povrchem terénu. Některým dílčím aspektům naší přítomnosti budoucí výzkumníci – budou-li nějací – nejspíš porozumí docela obstojně. Ale budou rozumět i našemu každodennímu životu, jestliže nebudou znát a chápat tu spoustu nenápadných, a přece důležitých jednotlivostí, ze kterých je upleten? Natož pak rozmanitému, složitě provázanému celku světa, který zdaleka nepatří jenom lidem, ale i nesčetným dalším živým a neživým tvůrcům a účastníkům?

Aktuálně jsme ve stejné pozici ve vztahu k dávno zaniklým světům, jako budou hypotetičtí „budoucí výzkumníci“ ve vztahu ke světům našim. Nerozumíme například duchovnímu světu dávných lidí, neznáme jejich vyprávění a písně, nedokážeme si představit jejich každodenní radosti a strasti. Jedině v drobounkých výsecích a s využitím analogie se sebou samými. Jenže co naplat, dávná minulost nás nikdy nepřestane fascinovat. Lidé odjakživa toužili porozumět stopám, které zanechává. A tak nezbývá, než abychom i my uposlechli volání a ponořili se do zkoumání pozůstatků po dávno minulých dobách. Klidně i s využitím nejmodernějších vědeckých přístupů.

Právě tady vstupuje do hry environmentální archeologie – obor, který se snaží pochopit dávné světy nejen skrze to, co vytvořil člověk, ale i skrze to, co ho obklopovalo. Zkoumá, jak lidé žili ve vztahu ke krajině, rostlinám, zvířatům, klimatu či půdě. Co jedli, čím topili, jak obdělávali svá pole, jak se přizpůsobovali přírodním změnám – nebo naopak jak krajinu měnili oni sami. Environmentální archeologie čte krajinu jako vrstevnatou kroniku, kde vedle nádob a kamenných nástrojů hrají roli i semínka, uhlíky, pylová zrna nebo třeba zbytky rybích šupin. Právě tyto nenápadné stopy nám mohou vyprávět příběhy o rovnováze, soužití, ale i o kolapsech, vyčerpání a adaptačních strategiích. Při troše pozornosti nám mohou nabídnout nejen vhled do minulosti, ale i zrcadlo pro naši současnost.

Témata jednotlivých přednášek:

1.     Jak se dostat minulosti pod kůži (Michaela Ptáková a Petr Pokorný)

2.     Žhavá přednáška (Petr Pokorný)

3.   Zrnko po zrnku: Jak rekonstruujeme dávné chutě i krajiny (Michaela Ptáková, Veronika Komárková)

4.     Zvířecí kosti a zuby: archivy naší minulosti (Lenka Kovačiková)

5.     Co o minulosti prozradí dřevo, uhlíky a rostlinné mikrozbytky (Veronika Petrlíková, Kristýna Budilová)

6.     Jak vzniklo zemědělství? (Jaromír Beneš)

Poznámka:

• se zaplacením kurzovného, prosím, vyčkejte na email, ve kterém budou vaše individuální platební údaje. Bez nich, prosím, nic neplaťte!