Skryté hodnoty přírodního a kulturního dědictví nejenom v historických zahradách

Historickým zahradám a parkům je tradičně věnovaná pozornost především památkové péče, nicméně i ochrana přírody zde má zájmové objekty. Jedná se zatím o spíše přehlížené biokulturní dědictví, které však nenávratně mizí stále se zrychlujícím tempem.

Náplní kurzu budou jednotlivé přednášky věnované vývoji v čase (od klášterní zahrady ke krajinářskému parku), zahradní tvarosloví na jihočeských příkladech, inspirace z ciziny, regionální odlišnosti, způsoby obnovy i to, jak historické parky ovlivnily skladbu sídelní zeleně. Součástí kurzu budou dvě exkurze. Podíváme se do Terezina údolí u Nových Hradů, které je odrazem evropské sentimentální malebnosti, romantismu i osvícenství, a na moderní park na Hluboké uchovávající tradiční funkce i v nastupujícím věku industriální racionality.

Zaměření jednotlivých lekcí:

1) Od klášterní zahrady ke krajinářskému parku: Zahrada - park - krajina - vývoj historického parku v čase, zahradní tvarosloví na jihočeských příkladech

2) Lednicko-valtický areál a Veltrusy:  odlišné a přesto podobné inspirace v nejrozsáhlejších krajinných kompozicích v ČR

3) Česká Loara v kontextu parků moravského úvalu a slezského prstence

4) Sbírkové parky jsou součástí biokulturní rozmanitosti ale mimo arboreta nám doslova mizí před očima.

5) Současný stav historických parků, jejich zdařilé a méně zdařilé obnovy. Patří do historického parku golfové hřiště?

6) Parky formují dřeviny a zkrášlují byliny a drobná architektura. Městské parky a hřbitovy a jejich zeleň.

Exkurze 1 - Terezino údolí u Nových Hradů odrazem evropské sentimentální malebnosti, romantismu i osvícenství

Exkurze 2 - Moderní park na Hluboké uchovává tradiční funkce i v nastupujícím věku industriální racionality